Den svatého Rufa

06.11.2017


Svatý Rufus býval římským konzulem a měl pocházet z Raveny. Když uvěřil v Krista, stal se biskupem v Kapaui, na území italské Kampánie. Tam byl posléze, za vlády císaře Nerona, za svou víru sťat a stal se tak mučedníkem.

Více se o něm nedozvíte ani v životopisech svatých a zdálo by se, že tento takřka bezvýznamný svatý nemá vůbec žádný vztah ani k České zemi, ani k národu, a přeci se den, kdy si jej církevní kalendáře připomínají, do českých letopisů zapsal písmem nesmazatelným, ba dá se říci, že tragickým.

Ten den udály s v rozmezí pouhých osm a šedesáti let dvě ukrutné bitvy, v nichž padli dva rekové, jakým není nejen mezi českými panovníky rovno. Tomu prvnímu přezdívali Král železný a zlatý, nebo Český Achilles a o tom druhém se zas tradovalo, že bez něj a bez pomoci Boží nižádného vítězství dosíci v světě nelze.

A přece oba slavně skonali v onen nešťastný den svatého Rufa.

.

Přemysl Otakar II. král český, markrabě moravský, vévoda rakouský, korutanský a štýrský a markrabí kraňský.

Přemysl Otakar II. se v této bitvě střetl se spojenými vojsky římského krále Rudolfa I. Habsburského a uherského krále Ladislava IV. Kumána.  Boj byl sveden kvůli sporu o babenberské dědictví, tedy o Rakousy a Štýrsko, které vlastnil původně Přemysl Otakar, ale po kterých bažil i Rudolf, který si jejich ziskem chtěl zajistit dědičný titul říšského knížete.


.

Jan Lucemburský, český a polský král, hrabě lucemburský a limburský, pán Chebska,  Budyšínska  i  Zhořelecka,  jakož i  Dolního  Slezska,  et  cetera,  et  cetera.

Do této bitvy vyrazil král Jan spolu se svým synem, čerstvě zvoleným římskoněmeckým králem Karlem IV. na pomoc králi francouzskému, Filipu VI. v jeho boji proti králi anglickému, Eduardovi III..


.